Standart plemen

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)


F.C.I.-Standard č. 342 / 24.07.1996 / GB

AUSTRALSKÝ OVČÁK (Australian Shepherd)

ZEMĚ PŮVODU:  USA

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 24.07.1996

POUŽITÍ: ovčácký a farmářský pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:
Skupina 1: ovčáčtí a honáčtí psi (kromě švýcarských
salašnických psů)
Sekce 1 ovčáčtí psi
Bez zkoušky z výkonu.

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Ačkoli existuje mnoho teorií o původu australského ovčáka, současná podoba této rasy pochází výhradně z USA. Jméno rasy vzniklo z asociace psů s baskickými pastevci, kteří přišli v 19. století do USA z Austrálie. Popularita australského ovčáka postupně stoupala s rostoucí oblibou westernového jezdectví po druhé světové válce, zejména díky rodeům a koňským show v televizi nebo ve filmu. Jejich přizpůsobivá a učenlivá povaha z nich učinila oblíbené pomocníky na mnoha amerických farmách a rančích. Američtí chovatelé pokračovali v rozvoji plemene, udržovali jeho všestrannost, bystrost, silné ovčácké instinkty a zároveň jejich atraktivní vzhled, kterému vděčí za svou všeobecnou oblíbenost. Ačkoli každý jedinec je unikátní svým zbarvením a znaky, všichni australští ovčáci jsou nepřekonatelní v oddanosti své rodině. Jejich četné talenty zajišťují pokračování popularity tohoto plemene.

CELKOVÝ VZHLED: Australský ovčák je vyvážený, mírně prodlouženého rámce, se středně silnou kostrou a velikostí. Barvy srsti jsou rozmanité a individuální. Je pozorný a živý, mrštný a aktivní, zároveň je dobře osvalený, nikdy neohrabaný nebo těžkopádný. Srst je přiměřené délky a struktury. Ocas je kupírovaný nebo přirozeně zakrnělý.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: délka od hrudní kosti k zadní straně stehna by měla být větší než výška v kohoutku.

Stavba těla: pevná, středně silná kostra. Psi (samci) jsou dobře osvalení, maskulinní, nikdy však příliš robustní stavby těla. Feny by měly být zřetelně samičího typu, aniž by však byly příliš lehce stavěné.

POVAHA / TEMPERAMENT: Australský ovčák je inteligentní pracovní plemeno se silnými ovčáckými a hlídacími instinkty. Je spolehlivým společníkem a zároveň dostatečně vytrvalý k celodenní práci. Měl by být vyrovnané povahy, dobrosrdečný, zřídka svárlivý, při prvním setkání může být ovšem poněkud zdrženlivý. Přílišná plachost, bojácnost nebo agresivita je přísně penalizována.

HLAVA: výrazných rysů, silná a suchá. Celková velikost má odpovídat velikosti těla.

MOZKOVNA:
Lebka: ploché až mírně vyklenuté temeno, někdy s mírně vyznačeným týlním hrbolkem. Délka je stejná jako šířka.
Stop: středně vyjádřený, dobře patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: jedinci se zbarvením blue merle a černí jedinci mají černou nosní houbu a pysky. Jedinci se zbarvením red merle a červení mají játrově hnědou barvu nosní houby i pysků. U jedinců se zbarvením merle jsou na nosní houbě povoleny malé růžové skvrny, které ovšem nesmí přesahovat 25 % plochy nosní houby u psů starších 1 roku, jinak je to posuzováno jako závažná vada.
Tlama: Stejně dlouhá nebo mírně kratší než mozkovna. Při pohledu ze strany jsou roviny temene lebky a tlamy paralelní a oddělené dobře patrným stopem. Směrem od nasazení se tlama mírně zužuje až k zaoblené špičce.
Zuby: plný chrup se silnými bílými zuby by měl tvořit nůžkový, případně klešťový skus.
Oči: Hnědé, modré, jantarové nebo jakékoli kombinace těchto barev jsou povoleny, včetně skvrn a mramorování. Mandlového tvaru, ani zapadlé, ani vystupující. Jedinci se zbarvením blue merle a černí jedinci mají černé okraje očních víček, jedinci se zbarvením red merle a červení jedinci mají játrově hnědou barvu okraje očních víček. Výraz: ukazuje pozornost a inteligenci, je ostražitý a dychtivý. Pohled by měl být ostražitý, ale přátelský.
Uši: trojúhelníkového tvaru, přiměřené velikosti a síly boltců, vysoko nasazené. V afektu se uši naklání dopředu nebo ke straně (jako růžicové ucho). Vztyčené nebo zavěšené uši jsou závažnou vadou.

KRK: Silný, střední délky, s mírně prohnutou horní linií, dobře navazující na ramena.

TRUP:
Hřbetní linie: přímá a silná, rovná a pevná od kohoutku ke kyčelním kloubům.
Záď: mírně šikmá.
Hrudník: nepříliš široký, ale hluboký, dosahuje až k loktům. Žebra jsou dobře klenutá a dlouhá. Hrudník není ani sudovitý ani plochý.
Břicho a spodní linie: lehce vtažené k bedrům.

OCAS: rovný, kupírovaný nebo přirozeně zakrnělý, neměl by přesahovat 10 cm (4 palce) délky.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:
Ramena: lopatky jsou dlouhé, ploché, leží poměrně blízko u kohoutku a jsou dobře uložené.
Nadloktí: přibližně stejné délky jako lopatka, nasedá v přibližně v pravém úhlu na linii ramen, takže hrudní končetiny směřují přímo dolů, kolmo k zemi.
Končetiny: rovné a silné. Silné kosti, oválné spíše než kulaté.
Nadprstí: střední délky a velmi mírně ukloněné. Přední paspárky mohou být odstraněné.

Tlapky: oválné, kompaktní, se sevřenými, dobře vyklenutými prsty. Polštářky jsou silné a pružné.

PÁNEVNÍ KONČETINY: pánevní končetiny jsou od sebe vzdáleny přibližně stejně jako hrudní končetiny v plecích. Zaúhlení mezi pánví a stehnem odpovídá úhlu mezi lopatkou a nadloktím u přední končetiny, tj. přibližně 90°.
Koleno: zřetelně vyznačené.
Hlezenní kloub: středně úhlený.
Hlezna: krátká, směřují kolmo k zemi a jsou vzájemně paralelní při pohledu zezadu. Zadní paspárky musí být odstraněné.
Tlapky: oválné, kompaktní, se sevřenými, dobře vyklenutými prsty. Polštářky jsou silné a pružné.

POHYB: Australský ovčák se pohybuje plynule, volně a lehce. Jeho pohyb je rovněž typický velkou pohyblivostí a vyrovnaným krokem s dobrým pokrytím prostoru. Jak hrudní, tak pánevní končetiny se pohybují rovně kupředu a paralelně se střední linií těla. Při rychlejším pohybu se tlapky obou párů končetin přibližují ke střední linii, přičemž hřbetní linie zůstává pevná a rovná. Australský ovčák musí být pohyblivý a schopný kdykoli změnit směr nebo rychlost pohybu.

OSRSTĚNÍ:

SRST:
Středně hrubé textury, rovná až zvlněná, odolná vůči klimatickým vlivům, střední délky. Množství a kvalita podsady se liší v závislosti na klimatu. Na ušních boltcích, na hlavě, na přední straně hrudních končetin a pod hlezny je srst krátká a hladká. Zadní část pánevních končetin a záď jsou pokryté přiměřenými „kalhotami“ delší srsti. Delší srstí je také tvořená „hříva“ a „límec“ na krku, nápadnější u psů než u fen. Netypické osrstění je považováno za vážnou vadu.

BARVA:
Blue merle, černá, red merle, červená – s i bez bílých znaků, a / nebo pálených skvrnek, to vše bez jakýchkoli preferencí. Linie bílého límce nepřesahuje kohoutek. Bílá barva je přípustná na krku (jak na části, tak po celé ploše límce), na hrudi, na končetinách, na spodní straně tlamy, na střední linii hlavy a také jako bílý znak na spodní straně hrudníku délky až 10 cm (4 palce), měřeno v horizontální linii od lokte. Na hlavě by bílá barva neměla převažovat a oči by měly být obklopeny barevnou srstí s dostatkem pigmentu. U zbarvení merle se s rostoucím věkem barvy celkově ztmavují.

VÝŠKA:
Výška v kohoutku: U psů (samců) je preferovaná výška v kohoutku 51-58 cm (20-23 palců), u fen 46-53 cm (18-21 palců). U velmi kvalitních jedinců nicméně není výška považována za diskvalifikující vadu.

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

VYŘAZUJÍCÍ VADY:
agresivita nebo přílišná plachost
podkus nebo předkus o více než 3 mm (1/8 palce). Ztráta kontaktu mezi řezáky způsobená kratšími středními řezáky není u jinak správného skusu považována za předkus. Zuby, které chybí nebo jsou zlomené následkem nehody, nejsou penalizovány.
bílé skvrny u všech barevných kombinací, tj. bílá barva na těle mezi kohoutkem a ocasem a na bocích mezi lokty a zadní stranou pánevních končetin

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Standard FCI č. 367 / 9/4/2019

MINIATURNÍ AMERICKÝ OVČÁK (Miniature American Shepherd)

PŮVOD: Spojené státy americké
PATRONÁT: Maďarsko
DATUM ZVEŘEJNĚNÍ OFICIÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 04 / 09 / 2019
VYUŽITÍ: Farmářský a rančerský ovčácký pes, FCI SKUPINA: FCI 1 Plemena ovčácká, pastevecká a honácká (kromě Švýcarských salašnických psů) Sekce 1: Ovčáčtí psi bez zkoušky z výkonu

KRÁTKÉ SHRNUTÍ HISTORIE:

Plemeno MAS vzniklo v Kalifornii koncem 60. let 20. století šlechtěním malých Australských ovčáků. Cílem chovatelů bylo udržet malou velikost, aktivní povahu a inteligenci. První registrace plemene byla v roce 1980 u Národního registru ovčáckých psů (National Stock Dog Registry) a to pod názvem Miniaturní australský ovčák. Začátkem 90. let získalo plemeno oblibu v celonárodním měřítku a bylo možné jej vystavovat pod několika organizacemi pro málopočetná plemena. Prvním mateřským klubem a registrem se stal MASCUSA, klub založený roku 1990 a uznaný v roce 1993. V květnu roku 2011 bylo plemeno zapsáno do American Kennel Club (v AKC Foundation Stock) pod názvem Miniaturní americký ovčák. MASCUSA (The Miniature  American Shepherd Club of The USA) zastřešuje MAS pod AKC.

MAS se využívá k pasení menších kusů dobytka, například ovcí a koz, ale má dost kuráže i na práci s většími zvířaty.

Malá velikost plemene se těšila velké oblibě, jelikož se psi dali snadno využít i jako domácí mazlíčci. Populárními se stali především při cestování s jezdci po koňských závodech, protože jejich inteligence, věrnost a velikost z nich činily skvělé společníky na cesty. Díky tomu se jejich popularita rozšířila po celé zemi.

V dnešní době je Miniaturní americký ovčák rozšířený v celých Spojených státech i v mezinárodním měřítku. Je to plemeno s jedinečnou identitou – nápadný, všestranný malý pastevecký pes, který se cítí doma na ranči stejně jako ve městě.

CELKOVÝ VZHLED:

Miniaturní americký ovčák je ovčácký pes menší velikosti, který pochází z USA. Je o něco delší než vyšší, přiměřené síly kostí, které proporčně odpovídají velikosti a výšce trupu bez jakýchkoli extrémů. Jeho pohyb je plynulý, volný a vyrovnaný. Díky tomu, že je výjimečně mrštný a zároveň silný a vytrvalý, je dobrý pro práci v různém terénu. Tento všestranný, energický pes je
skvělým sportovcem s mimořádnou inteligencí a snahou zavděčit se tomu, komu je oddaný. Je nejen věrným společníkem, ale také poslušným pracovním psem, což je patrné z jeho pozorného výrazu. Dvojitá srst střední délky a hrubosti může být jednobarevná nebo mít zbarvení merle, s i bez bílých a/nebo tříslových (měděných) odznaků. Tradičně mívá kupírovaný nebo přirozeně krátký ocas (tzv. NBT).

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Délka od ramene k zadní straně stehna (sedací hrbol) by měla být delší než délka od nejvyššího bodu lopatky na zem, je tedy mírně delší než vyšší. Pevně stavěný s přiměřenou silou kostry v poměru k výšce a velikosti těla. Stavba psa odráží pohlavní ráz samce bez hrubosti. Feny vypadají jemněji, aniž by měly slabší kostru. Celková stavba těla vyvolává dojem síly, aniž by působila masivně.

POVAHA / TEMPERAMENT:

Miniaturní americký ovčák je inteligentní, především pracovní pes se silnými pasteveckými a hlídacími instinkty. Je výborný společník, je všestranný a lze jej snadno vycvičit, zadané úkoly plní elegantně a s nadšením. Vůči cizím lidem je zdrženlivý, ale neprojevuje plachost. Při práci je houževnatý a vytrvalý, chování a nadšení přizpůsobuje úkolu přiměřeným způsobem. S rodinou je ochranářský, má dobrou povahu, je oddaný a věrný.

HLAVA

MOZKOVNA:

Lebka: Plochá až mírně vyklenutá, týlní hrbol může být mírně vyklenutý. Délka lebky je stejná jako její šířka.

Stop: Mírný, ale dobře vyjádřený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nos: Červení jedinci a jedinci se zbarvením red merle mají červenou (játrovou) nosní houbu. Černí jedinci a jedinci zbarvení blue merle mají černou nosní houbu. Preferuje se plně  pigmentovaný nos. Za nedostatek je považován nos bez plné pigmentace. Za vážnou vadu je považováno 25-50 % nosní houby bez pigmentu.

Tlama: Střední šířky a hloubky a směrem k nosu se postupně zužuje do zaoblené špičky, aniž by působila těžce, hranatě, špičatě nebo stroze. Je stejně dlouhá jako mozkovna. Při pohledu ze strany je horní linie mozkovny postavena vůči tlamě mírně zešikma, přední část mozkovny je v mírném úhlu nakloněna směrem k čenichu.

Pysky: Těsně přiléhající, pigment odpovídá barvě psa.

Skus / zuby: Úplný chrup tvoří nůžkový skus. Zlomené, chybějící či zabarvené zuby po úrazu nejsou penalizovány.

Vylučující vady: Podkus nebo předkus.

OČI:

Posazené na šikmo, mandlového tvaru, ani zapadlé ani vypoulené a odpovídají velikosti hlavy. Přípustné jsou ve všech barvách srsti, jedno nebo obě oči mohou být hnědé, modré, oříškově hnědé, jantarové nebo v kombinaci těchto barev, včetně skvrn a mramorování. Červení jedinci a jedinci se zbarvením red merle mají okraje očních víček plně červené (játrové).
Černí jedinci a jedinci zbarvení blue merle mají okraje očních víček černé. Výraz v očích je ostražitý, pozorný a inteligentní. Mohou působit rezervovaně nebo ostražitě vůči cizím.

UŠI:

Trojúhelníkové, přiměřené velikosti, vysoko nasazené. Při plné pozornosti se uši natáčejí dopředu a nahoru nebo do strany jako ucho tvaru růžového listu. Za vážnou vadu jsou považovány uši, které jsou vztyčené, nebo příliš těžké a visící.

KRK:

Pevný, čistý, přiměřený proporcím těla. Je středně dlouhý, horní linie krku je lehce klenutá, dobře zasazený do plecí.

TRUP:

Pevný a dobře vyvinutý.

Horní linie trupu: Hřbet je pevný a rovný od kohoutku ke kyčelním kloubům ve stoje i při chůzi.

Plece: Lopatky jsou dlouhé, ploché, poměrně blízko kohoutku a uvolněné.

Hřbet: Pevný a rovný od kohoutku ke kyčelním kloubům ve stoje i při chůzi.

Bedra: Při pohledu shora jsou bedra silná a široká.

Záď: Mírně spadající.

Hrudník: Hluboký a široký, dosahuje až k loktům, žebra jsou dobře klenutá.

Spodní linie: Ukazuje mírně vtažené břicho.

OCAS:

Upřednostňován je kupírovaný nebo přirozeně krátký ocas. Kupírovaný ocas je rovný, nepřesahuje 8 cm (3 palce) (v zemích, kde to není zákonem zakázané). Dlouhý ocas je nesen svěšený v mírném oblouku. Při vzrušení nebo v pohybu může být nesen poněkud výš, oblouk je zdůrazněn.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Hrudní končetiny jsou dobře vyvinuté, vyvážené s pánevními končetinami.

Končetiny: Jsou rovně a kolmo k zemi. Nohy jsou rovné a silné. Kosti jsou v průřezu spíše oválné než kulaté.

Plece: Lopatky jsou dlouhé, ploché, poměrně blízko kohoutku a uvolněné.

Ramenní kost: Pažní kost je stejné délky jako lopatka a svírá s ní úhel zhruba 90°.

Loket: Loketní kloub je stejně vzdálený od kohoutku jako od země. Při pohledu ze strany musí být loket přímo pod kohoutkem. Loket musí být blízko žeber, bez známek volnosti.

Předloktí: Silná a rovná. Kosti v průřezu spíše oválné než zaoblená.

Nadprstí: Krátké, široké a silné, ale zároveň pružné, při pohledu ze strany je patrné postavení mírně zešikma.

Tlapy: Oválné, kompaktní, se sevřenými dobře klenutými prsty. Polštářky jsou silné a odolné, drápy jsou krátké a silné. Drápy mohou mít jakoukoli barevnou kombinaci. Paspárky by měly být odstraněné (kromě zemí, kde je to zákonem zakázáno).

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Šířka pánevních končetin zhruba odpovídá šířce hrudních končetin v rameni. Zaúhlení mezi pánví a stehenní kostí odpovídá úhlu mezi lopatkou a pažní kostí, tvoří přibližně pravý úhel.

Stehno: Dobře, avšak nijak přehnaně osvalené.

Koleno: Kolena jsou čistě vyjádřená.

Hlezenní kloub: Hlezna jsou krátká, mírně zahnutá tak, aby záprstí mohlo směřovat kolmo k zemi.

Zadní nadprstí: Krátká, při pohledu ze strany kolmá k zemi a při pohledu zezadu navzájem rovnoběžná.

Zadní tlapy: Tlapy jsou oválné, kompaktní, se sevřenými, dobře klenutými prsty. Polštářky jsou silné a odolné; drápy jsou krátké a silné. Drápy mohou mít jakoukoli barevnou kombinaci. Paspárky by měly být odstraněné (kromě zemí, kde je to zákonem zakázáno).

POHYB:

Hladký, volný a nenucený krok. Vykazuje velkou čilost pohybu, s vyrovnaným dlouhým krokem. Hrudní a pánevní končetiny se pohybují přímo a rovnoběžně s podélnou osou těla. Se zvyšující se rychlostí se tlapky obou párů končetin stáčejí směrem k této ose, přičemž hřbet zůstává pevný a rovný. Při klusu drží hlavu v přirozené poloze s krkem nataženým dopředu a hlavou ve stejné výšce nebo mírně nad horní linií. Miniaturní americký ovčák musí být hbitý a schopný okamžitě změnit směr nebo rychlost pohybu.

KŮŽE:

Kůže je typicky mírné tloušťky a volnosti.

OSRSTĚNÍ:

Působí umírněným dojmem. Srst je středně hrubá, rovná až vlnitá, odolná vůči počasí, středně dlouhá. Množství podsady se liší v závislosti na klimatu. Srst: Na hlavě a přední straně končetin je srst krátká a jemná. Na zadní straně hrudních končetin a stehnech je srst přiměřeně delší. Hříva a náprsenka je umírněná, výraznější je u psů než u fen. Srst je možné zastřihovat na
uších, tlapách, zadní straně hlezna, nadprstí a ocase nebo je srst ponechána přirozená. Preferovány jsou neupravované vousy.

Vážné vady: Netypické osrstění.

ZBARVENÍ:

Zbarvení těla: Existuje celá škála zbarvení a individuálních variant. Žádný typ zbarvení není preferován, uznávané barvy jsou černá, blue merle, červená (játrová) a red merle. Zbarvení merle se může vyskytovat v jakémkoli množství, mramorování, tečkách nebo skvrnách. Podsada může být trochu světlejší než srst. Nesymetrické znaky nejsou považovány za vady. Tříslové odznaky (pálení) nejsou vyžadovány, ale pokud se vyskytují, jsou přípustné v jakýchkoli nebo ve všech následujících partiích: v oblasti očí, na tlapách, končetinách, na hrudi, na tlamě, na spodní straně krku, na tváři, vnitřní straně uší, spodní linii těla, pod ocasem a na zadní části stehen (kalhoty). Pálení může mít různé odstíny barev od krémově béžové do tmavě rezavé, žádné není preferováno. Míchání se základní barvou nebo merle se může vyskytovat na obličeji, končetinách, tlapách a zadní části stehen.

Bílé odznaky: Bílé odznaky nejsou vyžadovány, ale pokud se vyskytují, neměly by převažovat. Tečkování je přípustné. Na hlavě by bílá barva neměla převažovat, oči musí být plně obklopené barevnou srstí s dostatkem pigmentu. Červení jedinci a jedinci zbarvení red merle mají okraje očních víček červené (játrové). Černí jedinci a jedinci zbarvení blue merle mají okraje očních
víček černé. Přednost mají uši plně zbarvené. Bílé odznaky mohou být v jakékoli kombinaci a jsou omezeny na: tlamu, tváře, mozkovnu, lysinu na hlavě, dále na část nebo celý límec na krku, hruď, břicho, přední končetiny, zadní končetiny nad hleznem a mohou mírně zasahovat do oblasti kolene. Malé množství bílé barvy může přesahovat ze spodní linie při pohledu z boku, nesmí však přesáhnout 2,5 cm (jeden palec) nad loket. Linie růstu bílých chlupů límce nesmí přesáhnout kohoutek. Přirozený nekupírovaný ocas může mít bílou špičku.

VELIKOST A HMOTNOST:

VÝŠKA V KOHOUTKU:

Psi: 35,5 cm až 46 cm v kohoutku

Feny: 33 cm až 43,5 cm (včetně) v kohoutku

HMOTNOST:

Správná hmotnost se liší podle individuální velikosti, pohlaví a síly kostry.

VADY:

Jakákoli odchylka od výše uvedených bodů má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a blahobyt psa a jeho schopnost plnit svou tradiční práci.

VÁŽNÉ VADY:
  • Netypické osrstění.
  • Uši, které jsou vztyčené, nebo příliš těžké a visící.
  • 25 – 50 % nepigmentované nosní houby.
  • Bílé odznaky pokrývající více než 25 % ucha.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
  • Agresivita nebo přílišná plachost psa.
  • Jakýkoli projev fyzické abnormality nebo abnormality chování.
  • Výška pod 35,5 cm a nad 46 cm u psů; pod 33 cm a nad 43,5 cm u fen. Minimální výška stanovená ve standardu tohoto plemene neplatí na psy nebo feny mladší šesti měsíců.
  • Nad 50 % nepigmentované nosní houby.
  • Podkus nebo předkus.
  • Jiné než uznané barvy. Bílé skvrny na těle, což znamená jakákoli nápadná, izolovaná skvrna nebo pole bílé barvy v oblasti mezi kohoutkem a ocasem, na hřbetě, na bocích mezi lokty a zadní straně pánevních končetin.
POZNÁMKY:
  • Psi musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, zcela sestouplá v šourku.
  • K chovu mají být používáni pouze funkčně a klinicky zdraví psi typičtí pro plemeno.